Navigace

Obsah

 

Zajímavosti z historie obce

Jestliže Nová Ves v něčem skutečně vynikala, pak to byl poměr počtu rolníků k počtu chalupníků (domkářů). Na přelomu 19. a 20. století to bylo 23 : 21. Později sice převládli domkáři, ale faktem zůstává, že takto vysoký počet selských usedlostí nebyl obvyklý ani v mnohem větších vesnicích.  Nová Ves je tak ojedinělým případem nejen v rámci Táborska. 

Důvodem tohoto počtu snad byla skutečnost, že většina vrchnostenské půdy se nacházela v bezprostředním okolí Chýnova, Dobronic a Dolních Hořic, kde byly panské dvory. Nová Ves ležela v rámci panství poněkud stranou, většina polností tak zůstavala v držení místních usedlíků.

Když se v letech 1886 - 1887 vyměřovala železniční trať z Tábora do Jihlavy, měla vést její trasa kolem Nové Vsi, kde by byla i zastávka. Zdejší sedláci však nechtěli ani slyšet o tom, že by se jejich pole měla stát "obětí" technického pokroku a byli zásadně proti. Železnice musela být nakonec vedena jinudy.

Nová Ves a Turovec leží na přibližně 8 km2 velkém ložisku tzv. permského pískovce. Podobná hornina se nikde poblíž nenachází. Většina starších stavení i sakrálních pomátek v okolí (např. část chýnovského kostela) je postavena právě z tohoto materiálu. V 19. a 20. století zde fungovaly nejméně 4 lomy. Koncem 19. století byly v okolí Chýnova zjištěny omezené zásoby uhlí. Velkostatek nechal provádět průzkumné vrty hlavně v sousedství Nové Vsi. Stalo se tak v letech 1874, 1886 a 1903. Vrtalo se i koncem 60. let 20. století v lese Stráních, ale mezi lidmi se dodnes šušká, že předmětem zájmu prospektorů tentokrát nebylo uhlí, ale uran.